Balabuška přivezla cenné třetí místo z nejvyšší Evropské klubové soutěže. Ano, Evropská klubová soutěž, obdoba Ligy Mistrů ve fotbale. Prostě ta nejlepší klubová družstva. Když píšu Balabuška, tak se jmenovitě jedná o Lukáše Křenka, Marcela Dirna, Honzu Janatu a Petra Gajdu. Nejprve zahráli v prvním kole, kdy postoupili přes Polsko a Slovensko. Ve finálovém turnaji v Holandsku pak získali vynikající třetí místo, proto byla odložena 9 ball. Ihned po tom odjela minivýprava na Eurotour do finského Tampere. Zde pak Lukáš Křenek dosáhl na vynikající 17. místo, byla odložena 14.1 nekonečná. Avšak úspěchy na evropském poli, kterých tito hráči Balabušky dosáhli, nás v Evropě posunuli někam trochu výš.

Co na to někteří aktéři?

Lukáš Křenek:

Jak se ti hrála soutěž družstev a pak i samotný Eurotour?
   Družstva byla hrána pouze na čtyřech stolech, bylo vytvořeno vynikající prostředí jak pro hráče, tak pro diváky. Pro hráče to bylo především nové potažení stolů a koule, pro diváky pak pódium kolem všech stolů. Diváci tak měli možnost pozorovat všechny zápasy najednou.

Hráli jste všichni najednou?
   Systém byl trochu jiný než jsme zvyklí od nás. U nás se hraje, že všichni nastoupí na stoly najednou. Tam hráli nejprve dva hráči 9 ball a 14.1 nekonečnou a potom 8 ball a druhou 9 ball. Měli jsme tak možnost "nasát" atmosféru a fandit.

Baví tě hrát družstva?
   Baví, je to jiná atmosféra. Velmi se mi líbilo, jak všichni fandili. Holanďani tam měli i své domácí fandy, jinak to byly početné realizační týmy. Za každou důležitou koulí, kterou hráči dali, bylo cítit celý tým. I my jsme se "nakazili" a fandili jsme si navzájem. Člověku se hraje lépe, když na to není sám.

Kterého výsledku si nejvíc vážíš na družstvech?
   Se Švýcarem Samuelem Clemannem, ten je asi šestý v aktuální tabulce Eurotouru. Zvítězil jsem 11:10. Prohrával jsem 1:7 a 8:10. Zápas se mi podařilo obrátit. Podařilo se mi využít každé chyby soupeře k zisku hry. Mám radost, že jsem jej přehrál na stole, dostavila se u něj nervozita, když jsem dotáhl výsledek na 5:7. Po zápase mi udělali radost soupeři, kteří mi gratulovali k pěknému zápasu. Pro zajímavost, při soutěži družstev se rozstřely střídají!

Co sedmnácté místo na Eurotouru?
   Hrály se skupiny po 32 hráčích a já jsem začal s Finem 9:5. V "A" straně jsem hrál s Maximem Stalevem z Ruska. Je to ten z bratrské dvojice Stalevů, který je nyní horší. Prohrál jsem 6:9, hrál velmi dobře a neměl jsem moc šancí. Dál opět Fin o postup mezi 64 hráčů. Vyhrál jsem 9:3. Tím skončily skupiny a já se tak dostal do jednoduchého pavouka K.O.. Zde jsem narazil na dalšího Fina, promiňte, ale nepamatuji si všechna jména. S tím mě hra šla nejlépe. Postoupil z "A" strany pavouka, ale mě se velmi dařilo a tak neměl mnoho šancí. Když šel hrát, tak hrál z basy. Zápas skončil 9:1. Další kolo opět Fin a na toho jsem již nestačil 6:9. Zápas byl vyrovnaný, ale mě to moc nešlo a na jeho stranu se přiklonilo i devítkové štěstí. Jinak mě potěšilo, že přede mnou vyřadil i Vondenhoffa, syna prezidenta EPBF.

Máš pocit, že si měl na víc?
   Mám, trochu mě zasáhla nervozita a svázané ruce. Snad více kontaktů s evropskými hráči mě dostane do psychické pohody a já dokážu prodat co ve mě je.

Slyšel jsem něco o ruském kulečníku?
   Hrál se doplňkový turnaj v ruském kulečníku. Organizovali jej tam ruští hráči a na ceny věnovali 2000 marek. Hrálo jej ve volném čase asi 40 hráčů. Mě se nakonec podařilo uspět a dostal jsem se na třetí místo. Přede mnou skončili Němci Engert a Vondenhoff. Vyhrál jsem milých 400 marek.

Jan Janata:

Ty jsi byl pouze na družstvech. Jaký jsi měl pocit ty?
   Z celého turnaje vynikající, jen mě to kazila má výkonnost. Hrál jsem všechny čtyři zápasy 8 ball. Nepodařilo se mě ani jeden vyhrát.

Co to, nebyla šance?
   Ve dvou zápasech s Portugalcem a Španělem nebyla. Jeden mi dohrál šest her, druhý nevím, ale moc mě do hry nepouštěl. S prvním jsem prohrál 1:8, s druhým 2:8. Třetí zápas se Švýcarem jsem stačil do stavu 3:3, ale pak pár zcela zbytečných chyb - a 3:8. Poslední v semifinále byl Holanďan a tento zápas mě asi nejvíce mrzí. "Rozpadl" jsem se za stavu 5:5 a prohrál 5:8.

Tak se mi zdá, žes tam byl trochu zbytečně?
   Ano byl! Ba ne, zkušenosti, které si hráč přiveze z každého takového měření sil jsou nedocenitelné. Snad se to projeví i na mé psychice. Je to těžké hrát pod tlakem, že jedna chyba znamená ztrátu dvou až tří her. Na to nejsme u nás zvyklí. Líbil se mi Lukáš Křenek, který byl oporou týmu a dalo se na něj vždy spolehnout. Hrál výborně a má na to se v Evropě začít prosazovat.

Díky Pavel Halamka (V.V.)