ME juniorů v kádru 47/2
Již delší dobu se Brno nestalo dějištěm vrcholné akce na evropské úrovni v karambolovém kulečníku. Letos v dubnu se ale do Brna sjeli junioři z šesti evropských zemí včetně tří mladíků z domácích oddílů.
Všichni se těšili zvláště na teprve 18tiletého Francouze Pierra Soumagne, který při svém mládí už řádí na evropských turnajích několik let. Doma ve Francii nemá konkurenci. Do Brna ho doprovodil jeho starší kolega Julien Rault, pro kterého to byl poslední turnaj v této kategorii. Jako tradičně silná byla výprava z Holandska a také Němci poslali své naděje. Kdo se pohybuje v kulečníku ví, že ani Belgičany nelze podceňovat. Nejslabší se zdála být reprezentace Rakouska. Už ve čtvrtek před turnajem se začali v herně Billardu Brno objevovat zájemci o kulečník, kteří zcela určitě neměli zájem hrát na stolech pro veřejnost ;-). Mezi nimi jsme poznali okamžitě někdejšího Mistra Evropy v malém kádru Louise Edelina z Francie. Přijel se za námi podívat již ne jako hráč, ale jako trenér francouzských juniorů a myslím, že právě on má největší zásluhu na rozvoji talentu Pierra Soumagne. Turnaj začal v pátek slavnostním zahájením, kde vystoupil především ředitel mládeže při CEB pan Marcel Engelen. Pak už p. Kohout a ředitel turnaje Slávek Tauterman přivítali hosty a poděkovali sponzorům za jejich podporu. No a nakonec ceremoniálu jsem přišel na řadu já, abych představil hráče a oznámil, kdy se co hraje. A začlo se hrát naostro. Hned od začátku bylo patrné jaké rozdíly jsou mezi jednotlivými hráči, zvláště po stránce sebevědomí se kterým přistupovali ke stolu. Belgie, Holandsko a Francie, stejně jako Němci se vůbec neptali, kdo proti nim stojí, ale šli za karambolem jako slepice po zobání. Z našich hráčů zcela propadl Adam Březina, který nezvládl psychicky svoje zápasy. Přesto mu los přiřadil do skupiny jednoho z Rakušanů, kterého dokázal v nejslabším zápase mistrovství porazit a získat tak dva body, které mu pak zajistili nejlepší postavení z našich. Hra našich byla o poznání horší, ale přesto je zde vidět, že zas tak špatné by to v budoucnu nemuselo být. Nejlépe zahrál Dominik Číž z Poruby, který dokázal zahrát v jedné partii dokonce průměr přes 11 karambolů a GP měl 7,41, což vzhledem k tomu že v kulečníku dává přednost kvartám, je docela dobrý výsledek. Poslední z našich je teprve patnáctiletý Pavel Böhm z Brna Slatiny. Tento vysoký chlapec hraje na velkých stolech teprve několik měsíců, zahrál GP 4,75 a jeho přístup k tréninku mu dává velké naděje do budoucna, neboť v juniorské kategorii může účinkovat ještě po dalších pět, či šest let. No ale zpět k výsledkům na turnaji. Ve skupinách jsme se nedočkali žádné drcovky. Nejlepší výsledek zahrál Erwin van den Heuvel z Holandska, který 200 karambolů dokázal nahrát ve třech nábězích. Do čtvrtfinálového pavouka postoupili tři Holanďani, dva Němci, oba dva Francouzi a Maarten Janssen z Belgie. V boji o medaile se proti sobě postavili: Pierre Soumagne (F) a Maarten Janssen (B), Erwin v.d. Heuvel (N) a Roij van Raaij (N), Raymund Swertz (N) a Christian Mooren (D), no a poslední dvojice byla Jens Fischer (D) a Julien Rault (F). Teprve tady vlastně ukázal Soumagne, co se v něm skrývá. Svému soupeři dal jen pramalou šanci na úspěch a ve druhém náběhu dohrál sérii 198, což byla vůbec nejvyšší série na turnaji. Další zápas hrál velmi talentovaný 17ti letý mladík Raymund Swertz z Holandska, ale narazil na tvrdého soupeře z Německa Christiana Moorena. Dlouho prohrával, ale jakmile se mu podařilo dostat koule k sobě do třetiny, už věděl co s nimi a nakonec se radoval z přesvědčivého vítězství 200-140 na 20 náběhů. V dalším holandském čtvrtfinále hrál pravděpodobně největší Soumagnův soupeř Van den Heuvel proti svému kolegovi z reprezentace Raaijovi. I když hned zpočátku zahrál Raaij sérii 113, Heuvel ukázal, že ho jeho strýc Wiljan, rovněž vynikající hráč, naučil nejenom šťouchat do koulí, ale i dobré psychice. Erwin je bojovník a tak se mu podařilo vývoj otočit a vyhrát na 7 náběhů. V posledním čtvrtfinále se rozloučil se svou juniorskou reprezentační činností velký sympaťák a pohodář Julien Rault. Nad jeho síly byl mladý němec Jens Fischer. Ten tuhle partii zahrál na 6 náběhů a získal tak minimálně bronzovou medaili. V semifinále na sebe narazili největší favorité turnaje Soumagne a Van den Heuvel. Tento zápas byl předčasným finále. Oba hráči v něm předvedli své nejlepší výkony na turnaji. Heuvel se dostal do vedení o více než 100 karambolů, ale Soumagne zase zazářil sérií 196 a otevřel si tak cestu ke konečnému vítězství. Druhé semifinále bylo jednoznačnou záležitostí mladého Swertz, který Fischera k ničemu vlastně nepustil. Oba prohravší semifinalisté tak dostali bronzové medaile a rozhodovalo se jen o stříbru a zlatu. Kdyby se mohlo na vítěze sázet, myslím, že kurs na Pierra Soumagne by byl jen něco málo přes 1,00. Raymund Swertz může ale na příštích turnajích svého francouzského kolegu velice pozlobit. Má rozhodně na to. Oba dva sice ve finále nepředváděli své nejlepší výkony, ale rozdíl v kvalitě byl patrný. Soumagne zvítězil na 6 náběhů 200-113 a získal tak svůj již několikátý titul v juniorské kategorii. Nejlepší výkony turnaje rovněž patří tomuto playerovi a to největší série 198, nejlepší jednotlivý průměr 100 a nejvyšší GP 36,36. Louis Edelin musel mít ze svého svěřence určitě velikou radost a taky to dával patřičně najevo. Vyhlášení výsledků proběhlo v lehce veselém tónu a trošku zmateně, ale nakonec byli všichni spokojení a diváci, jichž bylo v herně od začátku do konce vždy nejméně 50, včetně babiček a dědů, měli z turnaje velice dobrý pocit, což dodalo sebedůvěry do dalších takových podniků i nám, pořadatelům.
U příštího ME se těší nashledanou
Mirek Vala
