Výroba doutníků Stanislaw v Dominikánské republice
Nejznámější oblastí pro pěstování a výrobu doutníků v Dominikánské republice je okolí města Santiago. Široké lány se smaragdově zeleným tabákem najdeme v údolí Valle del Cibao. Právě zde je půda temně černá a mazlavá, která dodává tabákovým listům tu nejlepší chuť.
Tabákové rostliny se zaštipují, aby se zbytečně nevysilovaly květy. Ty nejlepší jsou určeny na výrobu "long filler" doutníků, které jsou tvořeny celými tabákovými listy. Nejkvalitnější listy, ze střední části rostliny, jdou na krycí listy doutníků. Po kubánské revoluci většina odborníků i majitelů firem zakotvila právě zde, kde se v relativně stejných klimatických podmínkách začal pěstovat stejně kvalitní tabák z kubánských semen. se tu říká Zpracovatelé tabáku vykupují tabák od místních farmářů a dále jej zpracovávají. V Dominikánské republice se pěstují především dva druhy tabáků, které se používají na výrobu náplně u "long filler" doutníků. Prvním z nich je "Olor Dominicano", který je původní rostlinou, vypěstovanou z dominikánských semen a druhým je "Piloto Cubano", tabák, vypěstovaný na ostrově z kubánských semen. Tuto tabákovou rostlinu přivezli do Dominikánské republiky původní výrobci doutníků na Kubě. Je ironií, že se v Dominikánské republice, která má mimořádně příznivé podmínky pro pěstování velmi kvalitního tabáku, produkuje tabák na výrobu náplně a vázacích listů pro "premium" doutníky, ale krycí list se dováží z Connecticutu a z Kamerunu. Neboť trh si žádá světlý jemný "connecticut" nebo tmavě hnědý "kamerun". Proto doutníky z Dominikánské republiky nemají označení "puro" (čisté). Takto se označují doutníky, které mají náplň, vázací a krycí list z tabáku vypěstovaný v jedné zemi.
Na poli se několik tabákových listů sváže dohromady a poté se nechávají usušit na dřevěných stodolách na vzduchu. Při sušení dochází k fermentaci, řízenému kvašení, kdy se vyšší cukry rozkládají a současně se snižuje obsah nikotinu. První fermentace probíhá většinou 30 dnů. Takto usušené tabákové listy se na polích sbírají do tzv. "serones", tašek upletených z palmového listí. "Serones" vykupují od farmářů zpracovatelé tabáku jako je Don Sigfriedo. Kupující na tabáku hodnotí barvu, velikost, tloušťku, pružnost, žilkování a řapíky, zda je tabák dostatečně olejnatý, kontroluje dírky, tmavé skvrny, aroma, chuť, hořlavost. Není žádnou zvláštností, když kupující si smotá několik listů v ruce a surový tabák si zapálí. Musí totiž moc dobře vědět, zda je tabák dostatečně kvalitní. Tabák, ze kterého se vyrobí "premium" doutník musí projít ještě dlouhým procesem úprav. Musí mít určitou barvu, vlhkost, musí být roztříděn podle velikosti, zrát několik měsíců atd. To vše vyžaduje bezpočet pracovních operací, než je tabák připraven pro výrobu doutníku. Ale základem je vždy kvalitní sklizeň. Po nákupu se tabák ručně třídí podle barvy, struktury a velikosti. Jakmile se tabák roztřídí, každá kategorie listů je svázána nitkou z palmového listí do svazku o 20 listech, kterému se říká "ruce". V halách se svazky naskládají na zvláštní hromady obdelníkového tvaru nazývané "burros", které mají asi 2 3 metry na výšku. Na sebe uskladněné svazky mají omezenou cirkulaci vzduchu, který je uvnitř hromady. Výsledkem je pak přírodní teplo, které prochází napříč hromadou, uvolňuje vlhkost, mízu a dusičnan amoniaku. Tato přírodní fermentace fyzicky mění charakter tabáku. Barva je postupně tmavější, "škrob" v listech se postupně přeměňuje na cukr. Aby se zjistilo, jak fermentace pokročila, je do každé hromady umístěn teploměr s vlhkoměrem na dlouhé železné tyči. Teplota pro náplň je 120 stupňů F až 160 F a pro vázací list 90 až 120 stupňů F. Je to proto, že vázací list je většinou lehčí a jemnější, a nemůže proto být vystaven příliš silné fermentaci. Jakmile hromada dosáhne požadované teploty, musí se celá znovu přeskládat. Listy navrchu hromady se přesouvají dolů a listy, co byly dole jsou umístěny nahoru. Fermentace probíhá znovu, jen teplota takto přeskládané hromady nebude už tak vysoká jako poprvé. Některé hromady se takto přeskládají šestkrát až desetkrát, než se dosáhne požadované barvy a zralosti tabákových listů.Tento proces může trvat od 20 do 60 dnů. V případě barvy maduro může tento proces trvat i déle než 6 měsíců. Listy, které mají požadovanou barvu a zralost jsou jednotlivě roztříděny. Poté jsou stejné barvy, velikosti pečlivě baleny do velkých vaků, na kterých je vyznačen původ tabáku, datum uskladnění a druh tabáku. Tyto vaky jsou pak přeneseny do skladu, kde tzv. zrají. Tento proces trvá rok i dva, než se použijí na výrobu doutníků.
Výroba doutníků Stanislaw.
V Dominikánské republice se pracuje v týmech. Zručný dělník za den vyrobí sto až sto padesát kusů podle velikosti doutníku. Jeden dělník připravuje náplně. Náplň tvořená různými druhy tabáku se omotá vázacím listem a vytvoří se tzv. svazek. Ten pak putuje do dřevěné formy, ve které je uskladněn minimálně hodinu. Z dřevěné formy si náplně vezme další dělník, který jej obalí krycím listem. Doutník se musí oříznout na požadovanou velikost a odevzdá se kontrolorovi. Ten zkontroluje kalibrem, zda má doutník správnou velikost a ve speciálním přístroji, zda má správný tah. Pokud ne, putuje doutník zpět k vazači, který doutník rozbalí a znovu převáže. Dobrý doutník se uskladní do speciální místnosti, kde zraje minimálně 30 až 60 dnů. Některé druhy kvalitních doutníků, například Dunhill se nechávají dozrávat až 120 dní. Čím déle zrají, tím jsou doutníky jemnější. Zapálený, čerstvě ubalený doutník štípe na jazyku. Vyzrálý doutník se obalí prstýnkem, dá do krabice a zkontroluje se hlavně barevné sladění ostatních doutníků. Poté je již připraven k expedici. Každý doutník se dělá ručně, ale kvalitní doutník se pozná podle toho, že v krabici o 25 kusech, bude každý chutnat stejně dobře. Doutníky jsou neustále kontrolovány. I když jsou všechny doutníky vyráběny ručně, v krabicích o 25 kusech musí doutníky barevně ladit, mít stejnou váhu a tah.V Santiagu nenajdeme jen velké továrny, chrlící několik miliónů doutníků ročně, ale i menší, které se specializují na vývoj nových značek. Takovou menší továrnu vlastní i Oskar Naush, který pro český trh vyrábí speciální doutníky Stanislaw. Doutníky Stanislaw jsou pouze ručně vyráběné doutníky, které vznikaly několik měsíců, než se podařilo najít tu pravou směs tabáků pocházející z Dominikánské republiky. Na výrobu se používá jak jemný dominikánský druh tabáku Olor Dominicano, tak i silnější Piloto Cubano. Krycí list je ovšem dovážen z USA, protože většina kuřáků dává přednost světlému odstínu Connecticut. Doutníky Stanislaw mají jemnou a plnou chuť s velmi příjemným nevtíravým aroma a u nás se prodávají za velmi příznivou cenu.
pokračování příště
Michaela Koláčková
foto: Rostislav Čuřík
