Výherní automaty - 100 let historie v Evropě a v českých zemích
Evropa - Od mechaniky k elektronice

Z evropské mapy výrobců výherních automatů:

České země

II. etapa: 1990-2000

INCOME

V nových politických podmínkách začala po roce 1989 na mnoha pražských sídlištích řada podnikatelů měnit ráz bývalých restaurací a komunálních podniků. Jedním z nich byl i ing. Skopalík, podílník v restauraci provozující výherní automaty. Bylo mu divné, proč si provozovatelé nevyrobí vlastní přístroj a zůstávají odkázáni na dovoz. Dotázal se tedy zástupce pardubické provozovatelské firmy Ilex Hramat ing. Makovského, co je na tom tak obtížné. "Celkem nic, jen ten program," zněla přibližná odpověď. Byla to přesně ta odpověď, která nutí dokázat, že všechno jde, když se chce. Ing. Skopalík to dokázal. V květnu 1993 začal na osobním počítači psát svůj první program na výherní automat, který dostal pracovní název Income Jolly Poker. Práci se nevěnoval jen on, ale i Vítězslav Jurenka, který v té době ve firmě Roberta Skopalíka pracoval jako správce sítě. Firemní náplň tvořily krátké programy pro PC, např. skladové a účetní programy, FoxPro a různé systémové programy,např. česká klávesnice, české fonty, česká obrazovka na PC atd. Přípravné práce na programu nového výherního automatu předcházely pozdějšímu založení firmy Income.

Hned na začátku práce na vývoji výherního automatu programátoři narazili na několik zásadních problémů. Jak připojit klávesnici automatu, mincovník, klíče a žárovky? K tomu potřebovali vyvinout vlastní počítačovou kartu, s čímž dosud neměli vůbec žádnou zkušenost. Pomoc přišla z České Kamenice od jejich spolužáka z ČVUT ing Petra Čížka.

I další otázky žádaly řešení. Kam uložit data, když se přístroj vypne, tj.např. stav karet, kredit, bonus atd. I k tomu sloužila zálohovaná pamě RAM na zmíněné kartě. Bylo nutno s uvedenými periferiemi (klávesnice, mincovník, vyplaceč) začít komunikovat a vyřešit problémy při jejich případné poruše. Programátoři se museli zabývat i nečekanými reakcemi hráčů i jejich zlým úmyslem: současným stiskem více kláves, násilným odklopením panelu s klávesami za účelem navýšení kreditu atd. Mezi problémy patřila i zvuková podoba hry. Teprve obraz dokonale sladěný se zvukem je to právě hráčské potěšení.

Asi tak čtrnáct dnů se programátoři zabývali jen studiem možností zvukové karty. Všechny použité zvuky v novém výherním přístroji byly původní, "nepřetažené" z jiných automatů, což by k tomu každého jiného výrobce přístrojů svádělo. V samém prvopočátku totiž přístroj jenom pípal PC speakerem a teprve později se doplnila zvuková karta. Programátoři měli z kvalitního ozvučení takovou radost, že některé zvuky nahráli v pardubické dílně kontaktně. Před miktofonem stáli zaměstnanci firmy a sborově vykřikovali názvy výher jako POKER! Nebo VYSOKÝ PÁR! Nahrávaly se také povzbuzující povely jako třeba NESPI! JESTĚ! SEŠ DOBREJ! apod.

Každý den vývoje přinášel další překážky, jednou z nich se stala i tzv.grafika. Většina programů byla napsána pro operační systém DOS, který fungoval převážně v textovém režimu. Hry však vyžadovaly grafické ztvárnění, nebo na obrazovce se pro hráče zobrazují jednotlivé karty, symboly, loga, obrazky atd. i texty jsou pohlednější v grafickém zpracování. Zkoumáním zákonitostí fungování grafiky na PC strávili programátoři přes měsíc. Celá příprava programu na první výherní automaty tak trvala zhruba tři měsíce. Samotný program začal "chodit" na běžném osobním počítači, počítačovém monitoru, s příslušnou kartou. Přístroj byl sice naprosto funkční, ale v této podobě nevhodný pro běžný provoz. K zahájení zkušebního provozu vyžadoval umístit vše do nějaké hráčsky zažité automatové skříně. Program byl hotov, úkol splněn a ing. Skopalíka zajímala reakce ing. Makovského. Proto ho vyzval, aby se přijel podívat. Ten informaci o úspěchu přiliš nevěřil a řekl, že skutečným výsledkem není hotový program, ale to nejdůležitější - zájem hráčů a s tím spojený komerční efekt.

NARODIL SE SEMIŠÁK

V tomto stadiu vývoje nemělo smysl navrhovat a vyrábět vlastní akříň (kabinet), a proto si ing. Skopalík vybral v pardubickém skladu firmy Ilex Hramat starší vyřazený přístroj, do kterého nový program s potřebným hardwarem nainstaloval. Protože výsledný automat vypadal nevábně, přikryli povrchové vady semišovou látkou fialové barvy, takže se prvnímu přístroji familiárně říkalo "Semišák". Hotový automat umístili na chodbě v sousedství programátotské dílny, hned vedle restauračního prostoru. Personálu restaurace sdělili, že na automatu sice může hrát, ale bez možnosti reálného vkladu a reálné výhry, tzn. že je možné vkládat kredit a "vybírat" výhry, ale vklad po nich nechce a výhry jim nebudou vypláceny. Tehdejší ani současný český právní režim totiž s výrobou výherních automatů v Čechách nikdy nepočítal a neumožňoval (ani neumožňuje) tzv. zkušební režim výrobku před jeho uvedením na trh. Celá tehdejší firma s napětím pozorovala chování personálu a sledovala, zda se na stroji hraje, jaká je u hry nálada, prostě zda se přístroj "chytil". Večer se provedlo fiktivní vyúčtování a zavládla euforie - přístroj by vydělal. Všichni měli obrovskou radost, že se jim dílo povedlo. Volalo se do Pardubic, kde byli také rádi, ale sto kilometrů od místa činu to brali s podstatně chladnější hlavou. Teprve třetí den zkušebního plusového provozu ing. Makovského předčil, že má význam se tímto projektem hlouběji zabývat. Proto přijel do Prahy, kde bylo rozhodnuto založit firmu na výrobu obrazovkových výherních automatů pod názvem Income.

Nová firma uvedla jako své sídlo Pardubice, a to nejen z důvodu tam prováděné kompletace přístrojů, ale také proto, že v Pardubicích již sídlila firma Hramat, většinový společník. Hramat se pro nového výrobce automatů stal prakticky nejdůležitějším subjektem, nebo vlastnil provozovatelskou firmu Ilex Hramat, která mohla přístroje testovat, koupil, najmout, prostě umístit na trh. A odtud v prvních dvou letech také plynul hlavní příjem nově založené firmy Income.

Zcela nový program vyžadoval zcela nový kabinet, protože se nemohly používat vyřazené skříně jiných výrobků. Existoval nedostatek skříní stejného typu, a hlavně celý přístroj musel být pochopitelně původní. Přesvědčený ing. Makovský společně s ing. Skopalíkem načrtli vzhled nové skříně a zakázku do nedalekého truhlářství. Pro začátek si nechali vyrobit kabinet v malé sérii, pracovně pojmenované "Šedivák", později přejmenovaný na dodnes užívaný MODEL A. Výsledný automat již směřoval na trh, a proto musel splňovat všechny požadavky kladené na provoz příslušnými právními předpisy.

Jeden kus odvezli společně s dokumentací ke schvalování a osvědčování do Elektrotechnického zkušebního ústavu v Praze. Tak se vedle přístrojů ZPA a Krijcos v EZÚ objevil další ryze český výherní automat. Pracovníkům EZÚ se zdálo neuvěřitelné, že celý přístroj včetně programu vyrobil někdo v Čechách. Automat se jako všechny ostatní musel nejdříve tzv. "schválit" na elektrickou bezpečnost, zkoušelo se i elektromagnetické vyzařování. Přístroj zkouškami prošel a získal rozhodnutí o schválení. S tzv. "osvětčením" nebyly žádné vážnější problémy, protože program se držel v dikci zákona o loteriích. Zařazení vyrobených automatů do provozu už nebránilo vůbec nic. První produkci odkupoval Ilex Hramat a automaty nasazoval vedle zahraniční konkurence. Právě provozem se však časem zjistilo, že kvůli povrchové úpravě nevyhovuje skříň, která se velmi špiní, ani ergonomicky tvar hráčům nevyhovoval. Nejširší odborné a laické veřejnosti se automat poprvé představil na pražské výstavě Svět zábavy v r. 1994. Největším přínosem této akce byl navázaný kontakt se slovenským výrobcem automatových kabinetů. Nová skříň se vyráběla z lamina v černé barvě a výrobně nesla označení MODEL C. I tato skříň se časem změnila a přizpůsobila požadavkům hráčů. Spolupráce se slovenskou firmou nekončila jen odběrem kabinetů, ale Income vstoupil do bartrového obchodu a za kabinety platil celou kartou s programem. Slovenský odběratel tak na Slovensku montoval své vlastní přístroje. Program však musel být přispůsoben slovenské legislativě.

V tomto období docházelo i ke změnám samotného programu přibýváním dalších her. Jolly Poker, klasický karetní poker, doplnila nová hra Double Fruit. Jednalo se o první českou hru na obrazovkovém automatu, která simulovala pohyb válců na klasických válcových přístrojích. Hra měla v dolní části tři válce a tři válce v části horní s klasickými symboly - melouny, kiwi, banány atd., jak je známe z přístrojů počátku století. Obě hry doplnila další s názvem Income Club, kasinová ruleta s téměř všemi možnostmi, které poskytuje živá hra v kasinu. Grafický standard hry dosahoval vysoké úrovně PC standardu, tedy obraz byl lepší, než má klasický přijímač. Krásnou grafiku jako celek vyvinula firma Income podle vlastního návrhu, vlastními silami ho také přenesla do počítačové formy.

<< minulý díl

pokračování příště >>