2/Únor 2006

Kasinové hry - 37. pokračovaní

autor JUDr. Ivo Kasal

Výňatek z knihy
KASINA - Svět napětí a zábavy
Vydalo Nakladatelství Olympia, a.s.
SAZKA - OLYMPIA 2002
Edice Sazka

Grafická úprava tohoto výňatku není totožná s grafickou úpravou knihy.

Karlovy Vary - Česká republika.
Nejstarší česká kasinová oblast.

Když Heinrich zemřel, oženil se jeho nejstarší syn Anton, vyučený cukrář, s Marií z další slavné karlovarské rodiny - Mattoniových.

Právě pro ni nechal přímo proti Saskému sálu postavit další dům - Quisiana. Jeho bratr, účetní Julius, jenž mezitím vedl Cafésalon, počet domů rozšířil o dům zvaný Quirinal. Všichni bratři pak v r. 1872 založili rodinnou firmu Pupp a pokračovali ve skupování okoních nemovitostí. Z hlediska zábavního průmyslu se nejdůležitějším místem stal právě Cafésalon, kde se podle zmínek v zahraničních archivech začalo hrát. Pro možnost záměny slova kasino" se společným klubem (Karlovy Vary patřily do něměcky mluvící zóny, kde se pro kasino používal výraz Kursaal) nemůžeme přesně určit, zda se zde již v té době hrály kasinové hry. O kartách, kostkách a billiáru však pochybovat nelze. V roce 1883 investovali bratři i do stavby Parkhotelu a celý komplex pojmenovali Etablissement Pupp. Všechny uvedené nemovitosti pak v r. 1890 začala spravovat rodinná akciová společnost, které se po téměř dvou stech letech podařilo nemožné - vykoupit od rodiny Deimlů Saský sál.

Druhá polovina 19. století se pro Karlovy Vary stala dobou návštěv dalších veličin, a tak tu byli rakouský císař František Josef I. i jeho manželka Alžběta (Sissy), britský král Eduard VII., kancléř Bismarck, hudební skladatelé Ferencz Liszt, Richard Wagner, Antonín Dvořák, ale též Karel Marx či Sigmund Freud. To již nastoupila další generace Puppů - Karl, Julius II. a Theodor. Společně získali okolní pozemky, staré budovy zbourali a v letech 1896 - 1913 vybudovali ohromný hotelový komplex, jenž se posléze stal jedním z nejslavnějších v Evropě. Zhruba v roce 1904 založili Puppové společně s karlovarským šermířským klubem též 18jamkové golfové hřiště a na místě Cafésalonu se v letech 1905 - 07 zrodil novobarokní Slavnostní sál. Většímu stavebnímu rozletu však stále bránil dům Boží oko, který rodina Deimlova odmítla prodat. Příznivá doba, spokojená společnost, prostě vrcholící La belle époque, udělaly své. Karlovy Vary navštěvovalo kolem 60 000 hostů ročně, a to až do začátku 1. světové války, která stejně jako na Riviéře zaznamenala propad lázeňských aktivit. Ale po válce, zatímco ostatní jen pomalu otevírali dveře svých podniků, Puppové rozsáhle investovali, rekonstruovali a modernizovali, především v letech 1922 - 23. Dařilo se jim tak udržet si hosty a již v roce 1928 zapisují do knih stejný počet návštěvníků jako před válkou. Klientelu z Německa, Ruska a Polska doplňují především Američané, Japonci, Indové a Arabové. Právě přítomnost Američanů poválečné Karlovy Vary velmi ovlivnila. Kratší dívčí šaty a překvapivé plavky, všudy přítomný jazz, nové názory na život a především sport, to vše vracelo město mezi evropské perly. A v prvních desetiletích 20. století se mezi jeho hosty zařadili malajský sultán, portugalská královna Maria Pia, Franz Kafka i Alfons Mucha.

V roce 1936 mají Puppové další důvod k oslavě: rodina Deimlova konečně prodává Boží oko! V cestě za ohromným hotelovým komplexem již nestojí nic. Ale právě tehdy rodina Puppových vymírá a majetek přechází na spřízněné rodiny Mattoniovy a Gerlachovy. Za tři roky začíná 2. světová válka, na jejímž konci hostí Grandhotel Pupp, jak se celý stavebně spojený komplex jmenuje, německý lazaret. Ten potom zabírají Rusové, v roce 1946 dostane národní správu, a v roce 1951, kdy v Československu již tři roky vládnou komunisté, přestává existovat. Grandhotel Pupp, hotelová perla, architektonický skvost, luxus snoubící se s luxusem, se naprosto bezdůvodně, bez nejmenší historické souvislosti začíná jmenovat Moskva". Na nějaký kapitalistický hazard není pomyšlení.