Kasinové hry - 42. pokračovaní

obalka knihy
Ivo Kasal
autor JUDr. Ivo Kasal

Výňatek z knihy
KASINA - Svět napětí a zábavy
Vydalo Nakladatelství Olympia, a.s.
SAZKA - OLYMPIA 2002
Edice Sazka

Grafická úprava tohoto výňatku není totožná s grafickou úpravou knihy.

Reno - Nevada, USA.
Nejstarší koncentrace kasinových aktivit.

Nejvzdálenější nevadské dějiny jsou téměř společné jak pro Reno, tak pro Las Vegas, neboť cesty jejich aktérů protínaly celý stát od východu k západu a od severu k jihu. Příčinou některých odlišností jsou především zeměpisné podmínky obou míst.

V jednom případě blízkost vysokých hor, v druhém teplé pouště. Město Reno bylo založeno dříve, dříve se také v jeho hornickém okolí hrály hry evropského typu a navíc právě Reno Američané do 50. let 20 století považovali za největší a nejdůležitější středisko hazardu. Proto tedy o Renu před později slavnějším Las Vegas.

Při objevování okolí dnešního Rena (kolem roku 1776) sehráli velmi významnou roli patrně stejní Španělé, kteří pár let předtím cestovali místy kolem Las Vegas. Severní kraje nazývali Northern Mystery, tak je též uváděli ve svých mapách. Rovněž z jihu sem v roce 1826, kdy na východním pobřeží již kvetou desítky heren a kasin, zavítal obchodník a zálesák Jedediah Smith, když s malou výpravou putoval po březích Virgin River. Ve svých poznámkách z roku 1827 se zmiňuje o Truckee "Meadows", loučkách u řeky, pojmenovaných již předchozími cestovateli. V roce 1844 se sem dostal i mladý dobrodružný důstojník John C. Frémont, vedoucí výpravu amerických armádních topografů přes poušť Black Rock až k jezeu Pyramid a řece Truckee (tehdy ještě samým Frémontem zvané Samon Trout River). Dva roky po Frémontovi v říjnu 1846 dorazila k Truckee Meadows velká výprava evropských emigrantů, která zde po týdnech neskonalých útrap cesty přes poušť a zimního přechodu Sierry Nevady nalezla ráj plný pramenité vody a chladivého stínu. Vedl ji George Donner, jehož jméno později dostaly místní průsmyk a jezero (Donner Pass a Donner Lake).

Tehdy již po Americe putovali i mormoni, Kristova církev svatých posledních dnů, náboženské hnutí založené před patnácti lety Josephem Smithem a pronásledované státní mocí i veřejností (především za polygamii. V červenci 1847 na své cestě za zaslíbenou zemí dorazili k Salt Lake Valley v Utahu a dál do Nevady i do míst, kde později vznikly Reno a Las Vegas.



John C. Freédman vedl kolem roku 1850 americké topografy
krajinou poblíž Rena i Las Vegas

Když se v Kalifornii v roce 1848 objevilo zlato, začala povětná “zlatá horečka” a přes celou Ameriku sem z východu směřovaly davy zlatokopů. Mezi nimi i Charles Gates, John F. Stone nebo Charles W. Fuller, kteří se usadili kolem Truckee River. Po devíti letech zlatá horečka dosáhla do blízkosti Truckee Meadows. Kolem bohatých nalezišť vznikala nová města, jimž začínalo vévodit Virginia City. V té době již začali stavět své opěrné pevnostní body i mormoni, jednu z nich vybudovali i zhruba 60 kilometrů od Truckee Meadow. V jejím okolí žili indiáni Washoe, Pajutové a Šošoni, velcí hráči dávno předtím, než se v Novém světě objevil první Evropan, i když jejich hry měly k oblíbenému faru či kostkám daleko. Teď tedy karty šustily a kostky se vrhaly všude, kde to jen šlo. V barech, nálevnách, klubech, na ulicích, ale také při práci. To ovlivňovalo hornickou výkonnost i rodinné vztahy, takže 11. června 1859, a to až do odvolání, správa dolů (Gold Hill Mining District) zakázala každé organizované hraní. Později, v roce 1861, svolal nový guvernér J. W. Nye schůzi nevadského zákonodárného sboru, aby upravil a kontroloval hazard, jenž stále vzkvétal. Zcela novým opatřením tak chteli uchránit všech 16 000 místních obyvatel před téměř jistým zruinováním. Proto byl přijat předpis trestající organizátora hry neobyčejně vysokou pokutou ve výši 500 dolarů nebo až dvouletým pobytem ve vězení, eventuálně obojím.

Hrálo se ovšem dál. Významnou roli při vzniku města Reno sehrál původní Fullerův most přes řeku, později využívaný Myronem C. Lakem ke komerčním účelům, neboť cestu výrazně zkracoval. To znamenalo soustřeďování pionýrů Západu na jednom místě a nutnost vybudování nezbytného zázemí. Tak se objevily první noclehárny a později hotely s možností stravy.

Lakeovi se břeh řeky natolik zalíbil, že si zde vydoval domov, vilu zvanou Lake House, a říční přechod pojmenoval Lake´s Crossing. Současně snil o železnici, která by spojila kalifornská a nevadská města. Zuřila však občanská válka a železniční trať musela počkat.

31. října 1864 se Nevada stala plnoprávným americkým státem a v jejím čele stanul guvernér H.G. Blasdel, který hraní přímo nenáviděl a zahájil téměř šestiletou bitvu o přijetí svého návrhu na definitivní postavení her mimo zákon. Přímý zákaz však jiné statní orgány odmítly, prošel pouze návrh jejich lepší kontroly. V roce 1865 občanská válka skončila, což znamenalo velké uklidnění a také stavbu potřebné železnice. Když 13. prosince 1867 dosáhla nevadských hranic, Myron Lake a Charles Crocker se dohodli na vybudování zcela nového města nedaleko vznikající železniční zastávky. Problém činil jeho název. Lake si přál, aby se jmenovalo Argenta po tunách stříbra, které tudy proudily, Crocker zase navrhoval Reno podle generála občanské války Jesseho Lee Rena (což je poangličtěné původní francouzské jméno Renault). V soboru 9. května 1868 se konala aukce pozemků u trati a nově budované stanice, jejíž předlohou se stal Crockerův plán. V jeho pravém spodním rohu se již skvěl výsledek sporu Reno. Všem se jméno pro snadnou zapatovatelnost líbilo a navíc se dalo snadno spelovat i psát. Datum této aukce historikové považují za den založení města.

V následujícím roce 1869 vrcholil dlouholetý boj o charakter zákona o hrách, který s ostatními sváděl guvernér Blasdel.

Přestože některé návrhy vetoval, účinným se stal předpis, který s malými změnami upravoval nevadské hry po dalších čtyřicet let. Jeho základ tvořil zákaz jakýchkoli sázek v přízemních prostorách domů a současně zákaz jakékoliv inzerce těchto činností v jiných patrech budovy. Týkal se jak veřejných chodníků, tak přízemí i stěn domů. Tak se mělo zabránit především prvním pokusům nezletilců o hru. Poker, blackjack, keno a kostky (craps) patřily mezi hry legální, ostatní hry nedávající šance na výhru zákon vyslvoveně zakazoval. Místní povolující úřady si zpočátku ponechávaly 50% z provozovatlských poplatků, později už 75%. Lidově se tomu říkalo "daň z hříchu". Vedle prevence měl předpis také chránit osoby často předlužené či nezdrženlivé, jakož i osoby závislé na příjmech jednotlivých potencionálních hráčů, jimiž byly míněny ženy v domácnosti nebo děti.

Přesná a srozumitelná právní úprava společnosti pomohla, ale problémy stoprocentně nevyřešila. Ty vyvrcholily v letech 1880-81, když se v dolech vyčerpala ruda. Počty obyvatel okolních měst a osad se poté snižují, jen Reno překvapivě roste.

K tomu přispěl platný zákon o pobytu, který ulehčoval rozvody.

Zatímco v jiných amerických státech trval rozvod dlouho, v Renu jen pár minut. Aby se však mohl občan jiného - i neamerického - státu nechat ve městě rozvést, potřeboval “trvalý pobyt” čili rezidneství. Pro jeho získání stačila šestitýdenní nepřetržitá přítomnost na jeho území. Poté se sepsala žádost o rozvod a zašlo se k soudu (Washoe County Court House), který manžeství ukončil.

V roce 1885 získává Reno další herní centrum, Lake House. Senátor Thompson (dům koupil před třinácti lety a hned se pustil do nákladné přestavby) jej zatím přejmenoval na Riverside Hotel, v němž nový nájemce vybudoval jedno z prvních skutečných kasin.

To se však již znovu bojuje o podobu zákona o hrách. V roce 1908 tzv. Anti-Gambling League čili Liga proti hraní spolu s dalšími prominentními reformátory tlačí na změnu všech herních předpisů. Lokální odnož Ligy volá po referendu zaměřeném na nový předpis zakazující hraní přímo ve městě. Uskutečnilo se, ale zůstalo, alespoň na další dvě léta, při strarém. V roce 1910 však Liga proti hraní vítězí a hazard je na území celé Nevady zakázán.

Pokračování příště

JUDr. Ivo Kasal

Grafická úprava tohoto výňatku není totožná s grafickou úpravou knihy



Související články: